Praha, 10. 6. 2020 – Krize související s epidemií onemocnění covid-19 je pohromou také pro miliony dětí. Mimo jiné zvyšuje riziko využívání dětské práce. Fairtrade International u příležitosti Světového dne proti dětské práci (12. 6.) upozorňuje na faktory ohrožující prosperitu dětí a představuje způsoby, jak na tuto hrozbu reagovat.
Uzavření škol společně s omezením práce migrantů v důsledku uzavírání hranic znamenají, že chlapci i dívky, zejména v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky, jsou více ohroženi dětskou prací. Pokud rodiče onemocní, na děti, obzvláště pak na dívky, může padnout větší zodpovědnost za zabezpečení živobytí rodiny.
Ekonomický propad znamená vyšší riziko dětské práce
Nejde ovšem jen o přechodnou záležitost. „Očekávaný dlouhodobý ekonomický propad způsobí, že se ještě více lidí propadne pod hranici chudoby, což s velkou pravděpodobností povede k většímu zneužívání dětské práce,“ říká Hana Malíková, ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko. V sektoru producentů kávy už se objevily návrhy na legislativní úpravy pro mladistvé zaměstnance (ve věku 16 a více), aby bylo jednodušší vypořádat se s jejich nedostatkem. Je velmi pravděpodobné, že tímto směrem se vydají i další sektory a země, což znehodnotí těžce vynaložení úsilí v boji proti dětské práci. Obzvláště ve venkovských oblastech pak bude kvůli liberálnějším zákonům a napjatým státním rozpočtům dětskou prací ohroženo ještě více dětí než dnes.
Organizace Fairtrade International na tyto výzvy reaguje mimo jiné tím, že založila Fond pro podporu fairtradových pěstitelů (Fairtrade Producer Relief Fund ). Z něj poskytuje fairtradovým družstvům prostředky na investice do bezpečnosti a ochrany živobytí pěstitelů a jejich rodin – nabízí například dočasné proplácení platů pracovníků, kteří dočasně přišli o práci, nebo nákladů na zdravotní péči. To pomáhá snížit riziko zapojení dětí do práce, aby se rodina dokázala uživit. Fairtradová družstva také mohou flexibilněji použít fairtradový příplatek – například na bezprostřední náklady, které vyvstaly v souvislosti s epidemií onemocnění covid-19. V rodinách, kde byl jediným jídlem dětí školní oběd, jsou obzvláště důležité potravinové balíčky.
V budoucnu pak na zajištění dlouhodobých ekonomických intervencí budou využity prostředky nového Fondu pro zvyšování odolnosti fairtradových pěstitelů (FairtradeProducer Resilience Fund), z něhož budou financovány i speciální programy zabývající se dodržováním lidských práv, včetně práv dětí.
Řešení klíčových příčin: chudoba, vykořisťování a diskriminace
Dětská práce je zapříčiněna komplexem vzájemně souvisejících faktorů – chudobou, vykořisťováním a diskriminací. Není jistě náhoda, že v západní Africe, kde mnozí pěstitelé kakaa i v dnešní době vydělávají méně než 1,5 dolaru denně, je do práce na kakaových plantážích zapojeno přes 2 miliony dětí.
Fairtrade International věří, že nejlepším způsobem vymýcení extrémní chudoby je platit pěstitelům a dělníkům za jejich úrodu důstojnou cenu. „Důstojných příjmů se snažíme dosáhnout například nastavením důstojného příjmu, podporou kolektivního vyjednávání dohod a ochranou pěstitelů před fluktuací trhu prostřednictvím minimální fairtradové ceny. Standardy Fairtrade navíc zakazují veškeré formy násilí a diskriminace,“ vysvětluje Hana Malíková.
Fakta o dětské práci a boji proti ní
- Podle odhadů Mezinárodní organizace práce je dnes obětmi dětské práce 152 milionů chlapců a dívek mezi pátým a sedmnáctým rokem života, z toho 71 % pracuje v zemědělství. V Africe je obětí dětské práce každé páté dítě, tedy 72 milionů chlapců a děvčat.
- Dětská práce vede k tomu, že dětem se nedostane vzdělání – pracují na úkor školní docházky. Tím vzniká začarovaný kruh chudoby, děti přicházejí o šanci na lepší pracovní uplatnění a životní podmínky.
- Fairtrade dětskou i jakoukoliv nucenou práci přísně zakazuje. Přitom samozřejmě vnímá rozdíl mezi tím, když děti přispívají k chodu domácnosti – pomáhají rodičům například po škole nebo o prázdninách, jak je ostatně běžné i u nás (taková práce je označována jako „child work“), a tím, kdy děti pracují místo školní docházky a často v podmínkách, které neodpovídají jejich věku a schopnostem („child labour“). Taková práce, která dítěti brání ve vzdělání nebo narušuje jeho zdravý fyzický, duševní, morální nebo sociální vývoj, je ostatně zakázaná také mezinárodní Úmluvou o právech dítěte.
- Nejpalčivější je problém dětské práce zřejmě u pěstování kakaa. Zprávy o dětské práci na kakaových plantážích začaly pronikat na světlo v 90. letech 20. století. Tlak na potírání dětské práce od té doby roste a přinesl i některé hmatatelné úspěchy: vláda Pobřeží slonoviny, které je největším světovým producentem kakaa, například v roce 2015 schválila revidovaný zákoník práce, který zvýšil minimální pracovní věk ze 14 na 16 let a schválil zákon o povinné školní docházce do 16 let. Podle výzkumu chicagské univerzity pro americké ministerstvo práce z roku 2019 ale stále pracují jenom v Pobřeží slonoviny a v Ghaně v kakaovém průmyslu víc než 2 miliony dětí. Na plantážích nosí těžké náklady a pracují s mačetami.
