Hlas z daleké Indie – jak Fairtrade pomáhá pěstitelům bavlny v Uríše

Hlas z daleké Indie – jak Fairtrade pomáhá pěstitelům bavlny v Uríše

V odlehlém okrese Bolangir ve východoindickém státě Uríša pěstuje družstvo Pratima Organic Growers udržitelnou bavlnu. Družstvo tvoří 2088 členů, kteří pocházejí ze 72 různých vesnic. Až donedávna měli s okolním světem jen omezený kontakt a žili ve značné chudobě.

V roce 2010 získalo družstvo Pratima certifikaci Fairtrade. Jako všechna fairtradová družstva, má i Pratima demokratickou správu a členové si každé tři roky volí nového člověka do svého čela.

Momentálně družstvo vede žena – Phulme Majhi. Vysvětluje, jaké to je, předsedat radě složené z mužů, a popisuje, jakým environmentálním a sociálním problémům pěstitelé bavlny v Uríše čelí.

„Dnes jsme si s muži rovny – máme přístup k financování a máme také patřičné sebevědomí, abychom si vlastní finance spravovaly, zatímco dříve jsme v těchto otázkách byly závislé na mužích. Vzděláváme se, máme možnost setkávat se s lidmi, kteří do družstva zavítají, nebojíme se chodit do bank, účastnit se jednání – to nám dodává sebedůvěru.“ Phulme dodává, že dříve byla zavřená doma, věnovala se domácnosti, starala se o děti a pomáhala na farmě.

Fairtrade poskytuje družstvům, jako je Pratima, školení pro jeho členy a členky a další podporu, která pomáhá zlepšovat jejich životy. Peníze z fairtradového příspěvku například umožňují družstvu platit školné šesti až sedmi stovkám dětí ročně.

Problémy s vodou a půdou

Uríša je hornatý stát a bavlna se tam pěstuje na příkrých svazích a v půdě chudé na živiny. Na rovinatějších políčkách družstevníci pěstují také rýži a luštěniny, ale jejich obživa závisí do značné míry právě na bavlně. Někdy se stane, že v druhé polovině roku už nejde pěstovat nic, a lidé musejí odcházet jinam a hledat si práci. „Zažili jsme období bez deště. S vodou máme obecně problémy. Díky Fairtrade jsme si vybudovali rezervoár na dešťovou vodu. Naučili jsme se také zemědělské postupy, jako je kompostování, které jsme před deseti lety nepraktikovali. Dříve jsme obdělávali půdu jen ručně, dnes si můžeme dovolit traktory. V létě ale pořád máme problémy s nedostatkem vody,“ říká Phulme.

Sklizeň bavlny trvá dva měsíce, od prosince do ledna. Na každé farmě proběhnou dvě až tři vlny sběru bavlny a pak je sklizeň převezena do sběrného centra, kde se váží a lisuje do balíků. Pěstitelé dostávají platbu za bavlnu na svůj účet. Během zpracování a přepravy bavlny se pak pečlivě dbá na to, aby fairtradová bavlna byla dohledatelná, to znamená, že je v každé fázi zpracování fyzicky oddělená od necertifikované bavlny.

„Fairtrade nám dává příležitost, abychom své problémy sami řešili. Měli jsme možnost setkat se i s jinými družstvy a společnostmi, vyměňujeme si zkušenosti. Díky tomu a díky spolupráci s Fairtrade už se neostýcháme, když se máme bavit například s úředníky nebo obchodníky. Dřív jsme dělali, co se nám řeklo, dnes se rozhodujeme sami za sebe,“ uzavírá Phulme.

(na fotografii zcela vpravo paní Phulme Majhi, předsedkyně družstva Pratima)