Hledali jsme odpovědi na otázku, jak pěstovat kávu udržitelně

Hledali jsme odpovědi na otázku, jak pěstovat kávu udržitelně

„Do roku 2050 přijdeme vlivem klimatických změn o polovinu ploch, které jsou vhodné k pěstování kávy.“ I to zaznělo na panelové diskusi k udržitelnému pěstování kávy, kterou jsme pod názvem „Čeká nás doba cikorková?“ uspořádali v neděli 24. března v rámci Festivalu Evolution. Naše pozvání přijal generální ředitel Fairtrade International Dario Soto Abril, propagátor fair trade a vlastník řetězce kaváren mamacoffee Daniel Kolský, šéf nákupu kávy společnosti Tchibo Andreas Christmann a propagátor kávy, barista Jaroslav Slámečka. Diskusi moderoval další milovník a znalec kávy, herec Lukáš Hejlík.

Dario Soto Abril kromě již zmíněné hrozby klimatické změny upozornil, že dalšími riziky, kterým pěstitelé kávy čelí, jsou extrémně nízké výkupní ceny a tedy nízké příjmy pěstitelů a rovněž skutečnost, že mladí lidé nemají o těžkou a špatně placenou práci svých rodičů zájem a odcházejí do měst. „Přestože tedy kávu na celém světě pijí řádově miliardy lidí, je možné, že ji nebude mít kdo pěstovat,“ varoval.

Andreas Christmann zdůraznil, že pokud jde o fairtradovou či jinak udržitelně pěstovanou kávu, je hlavním hybatelem poptávka – a tedy ochota zákazníků zajímat se o původ kávy a případně si připlatit za tu, za niž dostali spravedlivě zaplaceno i pěstitelé. Rostoucí zájem zejména mezi mladými pijáky kávy o „původ“ kávy a podmínky jejího pěstování potvrdil Jaroslav Slámečka, připomněl ale, že trh s výběrovou kávou je velmi mladý, rozvíjí se zhruba dvě desetiletí, a to je na skutečně masivní změnu krátký čas. „Pokud jde o případnou vyšší cenu například fairtradové kávy, musejí obchodníci a kavárníci být schopní zákazníkům srozumitelně vysvětlit, za co si vlastně připlácejí – jaké konkrétní dopady jejich spotřebitelské chování má,“ řekl J. Slámečka.

Daniel Kolský popsal, jak funguje přímé obchodování mezi pražírnami a pěstiteli známé jako „direct trade“, a připomněl, že kromě vynechání prostředníků má tento způsob obchodu pro pěstitele i další benefity: „Například díky spolupráci s pražírnami získají know-how, jak lépe pečovat o sklizeň a kvalitněji ji zpracovávat, a jsou tedy pak schopni lépe svou kávu uplatnit na trhu.“ Andreas Christmann v této souvislosti připomněl, že i velké firmy typu Tchibo obchodují s pěstitelskými družstvy napřímo, takže direct trade se nemusí omezit jen na malé alternativní pražírny a kavárny.

Dario Soto Abril na závěr znovu apeloval na spotřebitele. Uvedl, že fairtradová družstva pěstitelů kávy dnes prodávají za podmínek Fairtrade (např. garantovaná minimální cena, fairtradový příplatek) v průměr jen 34 procent své produkce, zbytek prodávají – právě kvůli nedostatku poptávky po fairtradové kávě – za konvenčních podmínek. Na tom, že větší informovanost – a angažovanost – spotřebitelů by významně přispěla k řešení problémů pěstitelů (nejen kávy) z globálního Jihu, se shodli všichni hosté panelu.
 
 

Dario Soto Abril